Návrat ke konceptu

Zavrhli jsme některé slepé cesty a pustili se do navrhování pavilonu na Babu znovu s cílem vytvořit jasný koncept. Navazuji na typické uspořádání pokojů v Kytlicově vile, zároveň jsem se nechtěl vzdát vstupu taktéž inspirovaného domem.

Vývoj koncepčních skic a vzpomínka na vilu v Černošicích Markéty Cajthamlové (poslední obr.):

Vycházel jsem z podélného řazení místností v Kytlicově vile. Již před časem jsme nad půdorysem vily v Černošicích řešili, že tento princip se může v mém projektu objevit jinak než pouze otrocky - že by to mohlo být podélné střídání plné a prázdné hmoty. Pracoval jsem též se změnou poměrů.

Hmoty a jejich přeměna v reálný prostor

Napadlo mě, že bych jednu "podélnou hmotu" využíl jako logické seskupení všech obslužných prostor - zádvěří a toalet. Pokud by její část sloužila jako zádveří, musí se přimknout ke krytému vstupu. Rozloučil jsem se s myšlenkou terasy nad vstupem. Spojil jsem ji s horní stranou mé podélné hmoty a vytvořil vnitřní galerii. 

 Z mého konceptu mi bylo jasné, že potřebuji k podlouhlé, obslužné hmotě ještě nějakého společníka - protiváhu. Nejdříve jsem přemýšlel o další galerii a propojení lávkou. Můj koncept mi ale ukázal, že pro vyrovnání půdorysu to může být i nějaká subtilnější hmota. Vzpomněl jsem si na svou oblíbenou dřevostavbu Galerie Veselý výlet v Peci pod Sněžkou a použití velkoformátových panelů, jakýchsi příček, právě ve výstavním prostoru. Mají také tu výhodu, že se s nimi dá dobře manipulovat (složit je), což je patrné z těchto fotek:

 Plány

Udělal jsem si plány a vizualizaci vnitřního prostoru v počítači, neboť jsem zjistil, že si částečně nadsazuji některé rozměry.


Přízemí se dělí na vstup - část se sloupem, zádveří ve stejné hmotě jako 3 malé místnosti (předsíňka a dvě WC) a hlavní prostor dělený příčkami- zvětšená plocha pro vystavování. Schody se stoupá na galerii. Ideální využití galerie by byl archiv všech plánů a katalogů k babě se stolem či dvěma sloužícím jako malá studovna.


 přízemí

patro

Pohled na fasády

Zvažuji jak moc dvě úrovně propisovat do vnějšku a tím zároveň oddělit galerii od hlavního prostoru. Nejpraktičtější by možná byl tvar blížící se "fádní" kostce. 

Snažil jsem se celý prostor připravit jako přehledný pro návštěvníka (aby pavilon fungoval-malé rozměry) a přitom poměrně hodně dělený (atmosféra Kytlicovy vily).